Léto v Krkonoších - pěšky i na kole
Krkonoše
Nejvyšší, 400 milionů let staré pohoří České republiky o rozloze 454 km2 s nejvyšší horou Sněžkou (1602 m n. m.). Krkonoše sice nepatří mezi velehory, ale vrcholové partie mají vysokohorský charakter (klima, fauna, flora). Jedinečnost krkonošské přírody vedla v roce 1963 k vyhlášení Krkonošského národního parku. Svou rozlohou 365 km2 patří mezi největší chráněná území střední Evropy a zároveň je biosférickou rezervací UNESCO.
Cyklotrasy
Krásu Krkonoš můžete obdivovat ze sedla svého kola. K výběru těch nejvhodnějších tras můžete využít například jeden z krkonošských informačních portálů.
Sněžka
(1602 m.n.m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet.
Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska. Průměrná roční teplota se tu pohybuje kolem 0,2 ºC.
Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb - Polská bouda s meteorologickou stanicí, konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou, kamenný trigonometrický obelisk a
14 m vysoká rotundová kaple sv. Vavřince, která je nejstarším objektem na vrcholu Sněžky.
Raritou je Česká poštovna, která je nejvýše položenou poštovnou v České republice. Můžete odtud poslat poštu s razítkem Poštovna na Sněžce.
Sněžka je vyhledávaný turistický cíl a rozhledový bod. Vede na ni několik tras - turistických, běžeckých i cyklistických. Nejčastějším výchozím bodem je Pec pod Sněžkou, kde je také nástupní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou na vrchol Sněžky. Z vrcholu Sněžky vedou značené turistické trasy směrem k Luční boudě, do Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou nebo do Horní Malé Úpy.
Lanová dráha Sněžka - lanovka vedoucí z Pece pod Sněžkou přes mezistanici na Růžové hoře na vrchol nejvyšší hory České republiky. Během necelé půlhodinky překonáte převýšení více než 680 m. Ze Sněžky potom můžete dál pokračovat po značených turistických cestách
Rozhledna Hnědý vrch
Nezapomenutelný panoramatický výhled na tři nejvyšší hory Krkonoš - Sněžku, Studniční horu a Luční horu. Za dobrého počasí je z rozhledny ve výšce 1200 metrů n.m. vidět Orlické hory, Praděd v Jeseníkách nebo Ještěd v Jizerských horách.
K rozhledně se můžete dostat lanovkou, která má spodní stanici nedaleko penzionu Javor. Pohodlná čtyřsedačka Vám do výšky 1 200 metrů n.m. vyveze i kolo. Rozhledna stojí hned vedle horní stanice lanové dráhy a je nejvyšší stavbou tohoto druhu v oblasti Krkonoš. Celková výška rozhledny je 30,85 metrů.
Lesní hrádek Aichelburg (8 km)
Trasa: Temný Důl - Aichelburg - Farma Sosna - Velká Úpa (nebo obráceně)
Lesní hrádek Aichelburg stojí uprostřed lesů na úbočí Světlé hory. Vedou k němu tradiční chodníky využívané v minulosti ke svážení dřeva na saních - rohačkách. Lesní hrádek vznikl v roce 1861 jako památník osvíceného majitele panství Bertholda Aichelburga. Uvnitř obnovené hradní síně najdete jeho dochovanou bustu, ale také vchod do vyhlídkové věže a další zajímavosti.
V mapě i v terénu dobře značená vycházková trasa vede buď z Temného Dolu do Velké Úpy nebo obráceně. Na zajímavá místa a události upozorňují informační panely se čtyřjazyčným textem. Projdete smíšeným lesem přes Aichelburg, kolem luční enklávy Velké Tippeltovy boudy se souborem původní lidové architektury a přes Vlašské boudy.
Upraveno a převzato z www.pecpodsnezkou.cz
Historický důl Kovárna (5 km)
Trasa: Pec pod Sněžkou - Obří důl - Kovárna
Vyzkoušejte si práci středověkých horníků. Poznejte způsob a historii těžby.
Prvními osadníky Pece byli horníci. Do Obřího dolu přišli již v roce 1511 a během dalších 450 let v masivu Sněžky vyrazili stovky metrů chodeb. Část zpřístupněného dolu Kovárna v Obřím dole můžete poznat na vlastní kůži. Překvapí Vás, jak velké prostory horníci jednoduchými nástroji při těžbě železa, arzenu a mědi zanechali. Během několika posledních let profesionální speleologové ze skupiny Albeřice vyčistili hlavní vytěžený prostor a připravili přístupovou štolu. Těžko průchozí místa vybavili vysutými schody a lávkami. Vstup do zpřístupněného důlního díla je u bývalé boudy Kovárna, kde si horníci ještě na konci 19. století upravovali nástroje.
Doly jsou přístupné jen v letních měsících čtvrtek-neděle, rezervaci prohlídky je nutné provést předem v galerii Veselý výlet v centru Pece pod Sněžkou (tel. 499 736 130)
Upraveno a převzato z www.pecpodsnezkou.cz
Černohorské rašeliniště a Javoří důl
Delší trasa: Pec pod Sněžkou - Velká Úpa - Vlašské boudy - Černohorské rašeliniště - Černá hora - Slatinná stráň - Pec pod Sněžkou (6 hodin)
Kratší trasa: Pec pod Sněžkou - Pražská bouda - Černohorské rašeliniště - Černá hora - Pec pod Sněžkou (3 hodiny)
Krásné chodníčky z dřevěných trámů vás dovedou mezi jezírky a vřesem až k Pardubickým boudám na JZ úpatí Černé a Světlé hory. Odtud jsou úžasné výhledy do podkrkonoší - obzvlášť na obec Mladé Buky a město Trutnov.
Po zelené a pak modré dojdete za 15 minut nahoru k Černé boudě na vrcholku Černé hory. Zde se můžete občerstvit, ale hlavně pokochat, protože odtud jsou neopakovatelná panoramata Sněžky, Studničné hory, Liščí hory. Nyní již stojíme na červené a ta nás zavede po velmi příjemné cestě až ke Kolínské boudě. Odtud pokračujte k Pražské boudě a potom zhruba 20 minut z kopce dolů kolem Husovy boudy. Asfaltka Vás znovu dovede dolů do Pece.
Upraveno a převzato z www.pecpodsnezkou.cz
Ledové pleso Malý Staw
Autor: Jana a Luboš Brátovi
Trasa: Pec pod Sněžkou - Sněžka - Malý Staw - Obří důl - Pec pod Sněžkou
Délka trasy: 6,5 hodiny
Malý Staw je ledovcové pleso na polské straně Krkonoš, jen 1,5 hodiny cesty od Sněžky. Cesta k Malemu a Velkemu Stawu je poměrně náročná na převýšení a nepohodlnou kamennou "silnici" na polské straně a proto doporučujeme vyjet až na Sněžku lanovou dráhou z Pece pod Sněžkou. Odtud po cestě česko-polského přátelství až k boudě "Strzecha Akademicka".U Malého Stawu se můžeme občerstvit v dřevěné chatě a posedět na terase s výhledem na pleso. Cesta pokračuje podél Stawu (a je velmi příjemné si zde smočit nohy) a pak asi kilometr překrásným údolím a napojuje se na silnici. Na té se můžete vydat nahoru a dovede Vás zpět na vrcholky a ke Slezské boudě nebo můžete pokračovat po modré a pak po zelené a obejdete i Velký Staw.
Závěrečná část túry vede od Slezské boudy, kam se vrátíte od Stawu a odtud sestoupíte dolů do Obřího dolu. Přibližně v půli cesty se zastavte v čerpací stanici, která je zatesaná do masívu Sněžky a přiváděla pitnou vodu na vrchol. Po náročném sestupu do Obřího dolu si můžete posedět u Kapličky. Závěrečná cesta do Pece pod Sněžkou je již nenáročnou procházkou po rovince.
Upraveno a převzato z www.pecpodsnezkou.cz
Dělostřelecká tvrz Stachelberg
Stachelberg, někdy označované českým názvem Babí, je součástí soustavy opevnění hranic Československa z let 1936 - 38, největší moderní tvrz v Čechách, muzeum čs. opevnění je otevřeno květen, červen a září v sobotu a v neděli, červenec - srpen denně kromě pondělí.
Hrádeček a zřícenina hradu Břecštejn
(18 km) Vesnice spojená s působením prezidenta Václava Havla. Ten zde vlastnil chaloupku, která se krčí symbolicky hned vedle zříceniny hradu Břecštejn. První zmínky o hradu jsou z roku 1336 s původním jménem Stein. Hrad vyrostl na strmé slepencové skalní kře a z tohoto důvodu nemohl být rozsáhlý. Prakticky nepřístupný byl na severozápadní straně, kde je skalní stěna téměř svislá. Na východě a jihovýchodě musel být hrad chráněn dvojím příkopem a valem. Podle způsobu, kterým je zřícenina opevněna, chráněna, řadíme Břečtejn mezi hrady tzv. slezského typu, u nichž vlastní hrad včetně věže a obytných objektů tvoří jediný stavební celek uzavřený obvodovou zdí. Dnes z vlastního hradu zbývají vysoké obvodové zdi, jako vchod slouží bývalé sklepy.
Vrchlabí
(10 km) Zámek: přístupný vestibul s obrazy posledních ulovených medvědů v Krkonoších, zámecký park, k dispozici je tištěný průvodce. Krkonošské muzeum při Správě KRNAP.
Klášter: stálá ekologická expozice Kámen a život, národopisná Hory a lidé a jednotlivé výstavy.
Tři historické domy: stálá krkonošská národopisná expozice a autorské výstavy.
Vyhlídkové lety z letiště Aeroklubu. Ve městě je i kluziště s půjčovnou bruslí a koupaliště.
Trutnov
(20km) Krakonošovo náměstí: v dolní části radnice postavená roku 1591, upravena do pseudogotického slohu roku 1862, řada renesančních, pozdě barokních a empírových domů spojených souvislým podloubím, kašna se sochou Krakonoše, barokní sloup Nejsvatější Trojice z r. 1704. Muzeum Podkrkonoší - trvalá expozice k prusko-rakouské bitvě roku 1866.
Naučná stezka Den bitvy u Trutnova 27. 6. 1866 - v těsné blízkosti města došlo k bitvě při prusko - rakouské válce o nadvládu v budoucím sjednoceném Německu. Utkalo se tu 27. června v roce 1866 šedesát tisíc pěšáků, čtyři tisíce jezdců a dvacet pět dělostřeleckých baterií. V Trutnově c. k. rakouská armáda zvítězila, ale nezabránila celkové porážce v dalších bitvách ve východních Čechách o několik dní později.
Janské Lázně
Janské Lázně jsou světoznámým lázeňským městem a současně druhým nejlépe hodnoceným lyžařským střediskem v České republice. Klidné městečko s nevšední historií se rozkládá na úpatí Černé hory (1299 m. n. m.), na jejíž vrcholek vede přímo z města kabinová lanová dráha. Díky nově vybudovaným lanovkám, vlekům i běžeckým lyžařským tratím se město stalo špičkovým sportovním a rekreačním střediskem. Přes Černou horu vedou turistické i cyklistické trasy, které propojují Janské Lázně a Pec pod Sněžkou, vzdálenou jen několik kilometrů.
Navštívit můžete netradiční výtvarnou dílnu Bosorka, ve které si sami můžete malovat, modelovat nebo tvořit jak dlouho budete chtít. Vytvořit můžete šperky, keramiku, mozaiku, svíčky, nebo korále.